Když jsem se seznámil se svou bývalou přítelkyní, bydlela v pronajatém bytě na jednom z okrajových městských sídlišť. Místo k bydlení bylo celkem příjemné, dům zčásti sousedil s areálem mateřské školky, tamní příjezdová komunikace nebyla příliš frekventovaná a navíc se v bytě nacházela poměrně prostorná vstupní chodba, do které bylo možné umístit soustavu několika rohových vestavěných skříní na míru. Chodba měla přibližně čtvercový půdorys, jehož součástí bylo celkem šest dveří, mezi nimiž mohly být skříně umístěné, což by významným způsobem otevřelo obytný prostor v obývacím pokoji i v ložnici.
Kdybych mohl rozhodovat o tom, jak by byla skříň v předsíni v tomto bytě zhotovená, dal bych rozhodně přednost minimalistickému řešení bez úchytek a ornamentální výzdoby. Posuvné dveře skříně by byly hladké a jednobarevné, například v bílé barvě, případně v nějakém světlém odstínu pastelové barvy. V této předsíni bych si dokázal představit barvu světle modrou či tyrkysovou, k níž by se mohl skvěle hodit hnědý nebo zelený koberec, případně nějaká světlá dlažba.
Skříně by byly umístěné od podlahy až ke stropu a zakrývaly by tu jinak stěží využitelné místo. Tamní chodba byla velice prostorná, proto by mohly mít skříně standardní hloubku 65 cm pro šatní ramínka. Anebo by se tu nacházely skříně o různých hloubkách, například skříň mezi koupelnou a obývákem by měla hloubku 65 cm a skříň mezi vchodovými dveřmi a obývákem by byla skříň užší, například jen 40 cm pro ukládání úklidových prostředků, steliv a krmiv pro zvířata, nářadí, a obuvi.
Na některých dveřích by mohlo být umístěné velké zrcadlo od podlahy až ke stropu a skříně by také mohly být opatřené vhodnými svítidly, která osvítí vnitřní prostory skříní a případně prostor před skříněmi. Jedno centrální stropní svítidlo v předsíni by tu dle mého názoru nebylo dostačující.